Výsledek překvapil: ukázalo se, že lišky jsou prakticky samy se snaží domestikovat, protože jejich kostra je tvořen v závislosti na prostředí, a to znamená, že lišky se mohou přizpůsobit městskému životu i na anatomické úrovni.
Změny, které nastaly u lišek poté, co před více než sto lety začaly osidlovat města, zčásti připomínají ty, jimiž v evoluci prošla zvířata, která zdomácněla. K tomuto závěru dospěl biolog Kevin Parsons, který provedl vlastní výzkum.
Podrobně prozkoumal asi jeden a půl tisíce lebek různých lišek, které jsou uloženy v Národním muzeu ve Skotsku. Tyto cenné předměty byly shromážděny v okolí Londýna a odeslány do muzea počátkem sedmdesátých let. Analýza byla provedena nad biologickým materiálem jak samců, tak samic z různých biotopů.
Studie porovnávající lišky na předměstích Londýna a ve vzdálenějším okolí prokázala, že u městských populací se samci začínají podobat samicím. Čenichy se jim zkracují a rozšiřují, nemusejí totiž lovit živou kořist a ke shánění potravy čich potřebují víc, než jiné smysly.
Parsons dospěl k závěru, že charakteristické tvary lebky jsou způsobeny různými způsoby přežití v určitém prostředí. Venkovský lišák má přední část čenichu více prodlouženou, protože chytá pohyblivou kořist.
Podle vědců je tato studie ukázkovým příkladem toho, jak se divoká zvířata díky lidské činnosti stávají domestikovanými. V historii existuje mnoho důkazů, že lišky dříve žily vedle lidí. Dá se ale předpokládat, že se vydají cestou divokých koček, které se nyní staly populárními domácími mazlíčky a chtějí se také vrátit k dávno zapomenutému životnímu stylu jako mazlíčci.
Zdroj: travelask.ru
Dříve jsme psali: VLASTU PETERKOVOU FANOUŠCI POZNÁVAJÍ I PO LETECH: JE ZNÁMO, JAK HOSPODYNĚ BLAŽENKA Z ČETNICKÝCH HUMORESEK TRÁVÍ PŘEDVÁNOČNÍ DNY
Připomínáme: “SNAŽILA JSEM SE SVÁTKY SMAZAT”: KATEŘINA MACHÁČKOVÁ PROMLUVILA O SMUTNÉM DŮVODU, PROČ NEMÁ RÁDA VÁNOCE
