Mechanicky házela jsem jídlo do koše, šla jsem k pultu s masnými výrobky a babička stála přede mnou. Byla přes 70 let stará. Tak malá, suchá ... Také jsem si všimla, že měla na sobě boty z času Sovětského svazu, moje matka měla takové boty asi před 40 lety.

Babička se zeptala prodavačky, kdy přivezou kuřecí kůže. Protože na pultu ji není vidět. Prodavačka odpověděla, že pro psy jsou čerstvé kosti, ale babička tiše (jako by se omlouvala) odpověděla, že to není pro psa, ale pro sebe ...

„Vyměnili jsme si pohledy s prodavačkou. Tichá scéna. A pak prodavačka masa právě proklínala: .... na co byli staří lidé přivedeni!“

Naložila trochu mletého masa do sáčku, hodila do sáčku kilogram uzenin a řekla, že s babičkou půjde k pokladně a sama za tyto výrobky zaplatí.

Do očí mi přišly slzy. Okamžitě jsem si vzpomněla na babičku, která žije ve vesnici s mizernou penzi (ale jí pomáhají děti), a tato babička musí přežívat, smažit nebo vařit tuto nešťastnou kuřecí kůži ...

Automaticky jsem vzala vozík, rychle jsem tam hodila cereálie a čaj, běhala po obchodu a házela jsem tam jídlo. Bála jsem se, že babičku nenajdu. Také jsem hodila všechno ze svého košíku do tohoto vozíku a spěchal k pokladně jako šílená. Udělala jsem to. Nebudu lhát, šek byl pro mě drahý (samotná státní zaměstnankyně), ale ne fatální.

Když jsem babičce řekla, že pro ni bylo všechno v košíku, rozplakala se jako malé dítě. Nabídla jsem, babičce ji svézt. Když jsme jeli, řekla, že žije sama, pohřbila svého syna a manžela. Penze nějakých 3-4 tisíce, platí za energie a služby, šetří na pomník svému synovi (bojí se, že nebude mít čas postavit pomník před svou smrtí), a tak žije na ovesné kaši.

Litr mléka nakupuje jednou týdně, cereálie pomáhají. Byla velmi smutná, že se ceny na pohanku znovu zvednou. A z kuřecí kůže vaří dvě jídla najednou – nejprve ji uvaří na polévku a poté smaží ...

Vzpomněla jsem si na její dům a byt a rozhodla jsem se, že přinejmenším jednou za měsíc přinesu balíčky potravin Nině Fedorovné. Tak co dělat? Je mi líto starých lidí, brzy také odejdu do důchodu.

Zdroj: infakty.fun

Přitiskl ho k sobě a prosil, aby žil: celý svět nazývá hrdinou kluka běžence, který zachránil toulavého psa zpod kol auta

Mladík našel v potoce slepého starého labradora, odměnu za něj dal do útulku