Jako kdyby volají a řikají: „Mami, to jsem já, tvůj syn! Měl jsem potíže, při nehodě, naléhavě potřebuji peníze! “
 
Nic jsem o tom neslyšela, nečtu noviny.
 
Nedostávám noviny, protože se mě všichni poštovníci bojí.

Zdroj: youtube.com

V neděli jsem seděla doma, smažila jsem palačinky a sledovala jsem televizní seriál - a dostala jsem volání z neznámého čísla.
 
Říkám: - Ano? A někdo mi říká: - Maminka? Mami, to jsem já, tvůj syn! Mami, mám potíže! "Mýlíš se, drahý," řekla jsem. - Dostala jsem se do potíží já, protože nemám horkou vodu.

Zdroj: youtube.com

Z konvice se budu muset znovu mýt.
 
- Mami, měl jsem nehodu! - říká syn. - Nyní dlužím spoustu peněz
 
"Nehoda je špatně," řekla jsem. - Zranil jsi hlavu? Dej něco studeného.
 
"Ne, jsem naživu," říká syn. - Ale potřebuji peníze. Naléhavě! - A kde se ti stala nehoda? Říkám. - Zase rychle jel, nebo co? - Ano! - říká syn. - Jel jsem velmi rychle a narazil jsem do auta plukovníka FSB!
 
Teď mu dlužím, mami!
 
"Nakonec jsme ti koupili kolo velmi brzo," říkám.
 
„Je plukovník alespoň v pořádku? Jak se má? Je vysoký, hezký? Slyšela jsem, že můj syn je už z nějakého důvodu nervózní.
 
- Mami, není čas na vtipy! Zničil jsem plukovníkovo auto.

Zdroj: youtube.com

"To je nesmysl," řeknu. - Proti tvému ​​otci byly vzneseny tři trestní věci, ale jaký to má smysl? Stejně je blázen. Protože jsi naživu, přijd' jíst palačinky.
 
A vezmi s sebou plukovníka, miluji vysoké muže.
 
- Mami, - křičí syn. - Nerozumíš! Naléhavě potřebuji peníze!
 
"Prostě nevíš, jak naléhavě potřebuji peníze já," řeknu. "Plukovníci mají spoustu aut, ale já ani nemám nové boty."
 
- Maminka! - opakuje syn. - Přestaň žertovat, mám problémy! Dej mi peníze.
 
- A kolik potřebuješ? Říkám.
 
- Všechno, tolik, kolik je!
 
- Jak všechno? - Říkám. - Ne, drahý, ani nespolehej na 200 Kč v té malé krabičce na stole. Dlužím jim paní Julii za pantofle. Pak nastala pauza a ticho.
 
Pak někdo říká: - Sakra, podařilo se mi narazit na nějakého chudáka ... Potom se místo syna objeví další hlas.
 
- Paní! On říká. - Váš syn se dostal k nehodě a je odsouzen. Existuje jen jeden způsob, jak mu pomoci.
 
"Pomozte, samozřejmě," řeknu. - Vezměte mu kolo, dokud se nenaučí jezdit.
 
 - Způsobil problémy plukovníkovi, naléhavě to potřebuje napravit.
 
- Váš plukovník je divný, - říkám. - Srazili ho na kole a už se rozplakal.
 
- Takže mi nedáte peníze? - říká muž. Nerozumíte, váš syn bude nyní uvězněn! 
 
- Nemáte srdce! Jaká jsi matka? Pak jsem se vzpamatovala.
 
- Nemám syna. Říkám. - Vzpomněla jsem si, že mám dvě dcery!
 
 - Nějaká blbá. Sama si nepamatuje, kolik má dětí.
 
- Vy sama jste se v dětství nedostala do nehody? Dejte na hlavu něco studeného.
 
- Díky za radu, řeknu.
 
- A kdy budou dávat horkou vodu, nevíte?
 
- No, sakra! - řekl muž.
 
- Nechápu, kdo koho podvádí! A zavěsil. Nějaké podivné volání. Teď mi říkají, že to byli podvodníci.
 
Zdroj: facebook.com