Jak ženě zavolali telefonní podvodníci: stále není jasné, kdo koho podváděl

17:20 12.05.21

Říkají, že v dnešní době je mnoho podvodníků.

Jak ženě zavolali telefonní podvodníci: stále není jasné, kdo koho podváděl

Jako kdyby volají a řikají: „Mami, to jsem já, tvůj syn! Měl jsem potíže, při nehodě, naléhavě potřebuji peníze! “

Nic jsem o tom neslyšela, nečtu noviny.

Nedostávám noviny, protože se mě všichni poštovníci bojí.

V neděli jsem seděla doma, smažila jsem palačinky a sledovala jsem televizní seriál - a dostala jsem volání z neznámého čísla.

Říkám: - Ano? A někdo mi říká: - Maminka? Mami, to jsem já, tvůj syn! Mami, mám potíže! "Mýlíš se, drahý," řekla jsem. - Dostala jsem se do potíží já, protože nemám horkou vodu.

Z konvice se budu muset znovu mýt.

- Mami, měl jsem nehodu! - říká syn. - Nyní dlužím spoustu peněz

"Nehoda je špatně," řekla jsem. - Zranil jsi hlavu? Dej něco studeného.

"Ne, jsem naživu," říká syn. - Ale potřebuji peníze. Naléhavě! - A kde se ti stala nehoda? Říkám. - Zase rychle jel, nebo co? - Ano! - říká syn. - Jel jsem velmi rychle a narazil jsem do auta plukovníka FSB!

Teď mu dlužím, mami!

"Nakonec jsme ti koupili kolo velmi brzo," říkám.

„Je plukovník alespoň v pořádku? Jak se má? Je vysoký, hezký? Slyšela jsem, že můj syn je už z nějakého důvodu nervózní.

- Mami, není čas na vtipy! Zničil jsem plukovníkovo auto.

"To je nesmysl," řeknu. - Proti tvému otci byly vzneseny tři trestní věci, ale jaký to má smysl? Stejně je blázen. Protože jsi naživu, přijd' jíst palačinky.

A vezmi s sebou plukovníka, miluji vysoké muže.

- Mami, - křičí syn. - Nerozumíš! Naléhavě potřebuji peníze!

"Prostě nevíš, jak naléhavě potřebuji peníze já," řeknu. "Plukovníci mají spoustu aut, ale já ani nemám nové boty."

- Maminka! - opakuje syn. - Přestaň žertovat, mám problémy! Dej mi peníze.

- A kolik potřebuješ? Říkám.

- Všechno, tolik, kolik je!

- Jak všechno? - Říkám. - Ne, drahý, ani nespolehej na 200 Kč v té malé krabičce na stole. Dlužím jim paní Julii za pantofle. Pak nastala pauza a ticho.

Pak někdo říká: - Sakra, podařilo se mi narazit na nějakého chudáka ... Potom se místo syna objeví další hlas.

- Paní! On říká. - Váš syn se dostal k nehodě a je odsouzen. Existuje jen jeden způsob, jak mu pomoci.

"Pomozte, samozřejmě," řeknu. - Vezměte mu kolo, dokud se nenaučí jezdit.

- Způsobil problémy plukovníkovi, naléhavě to potřebuje napravit.

- Váš plukovník je divný, - říkám. - Srazili ho na kole a už se rozplakal.

- Takže mi nedáte peníze? - říká muž. Nerozumíte, váš syn bude nyní uvězněn!

- Nemáte srdce! Jaká jsi matka? Pak jsem se vzpamatovala.

- Nemám syna. Říkám. - Vzpomněla jsem si, že mám dvě dcery!

- Nějaká blbá. Sama si nepamatuje, kolik má dětí.

- Vy sama jste se v dětství nedostala do nehody? Dejte na hlavu něco studeného.

- Díky za radu, řeknu.

- A kdy budou dávat horkou vodu, nevíte?