Mám život obyčejného člověka, domov, syna, práci, jako všichni ostatní.
V Čechách se mi líbilo všechno.
Silnice, po kterých jezdím do práce nebo pěšky, jsou hladké, v perfektním stavu.
Nemám auto, do práce se dostávám autobusem.
A víte, kromě toho, že jsou zde autobusy pohodlné, jezdí přesně podle plánu, minutu po minutě.
To znamená, že mohu snadno naplánovat své záležitosti, vím, jak dlouho trvá, než se dostanu z autobusu na správné místo, mohu naplánovat jakýkoliv přestup.
Žádné plány nebyly nikdy zmařeny selháním jízdního řadu.
Česká republika je zemí sovětského dědictví, náboženství zde netlačí a nezasahuje do života občanů. Více než polovina lidí vůbec nikdy nechodila do kostela.
To, čím je Česká republika známá, je automobilový průmysl. Jsou zde slavná auta, která jsou uznávána po celém světě.
„Byla jsem propuštěna z nemocnice o 2 dny dříve a vydala jsem se domů potěšit manžela. Když jsem vstoupila domu, i nyní se ještě cítím znepokojeně“
Odpočinek a práce: Felicita Prokešová na premiéře muzikálu promluvila o své neuvěřitelné dovolené
“Dalšího chlapa si do života nepustím”: Michaela Kuklová se vrhla do práce. Čemu se v současnosti věnuje
Svatba, o které nikdo nevěděl. Karel Roden a Lauru Čekanová jsou nyní novomanželé
V práci lidé pracují. Je to tak jednoduché, ale kde najdete takové štěstí?
Neexistují žádné směšné inovace, žádné nesmyslné zprávy, sebehodnotící listy, žádná hodnocení.
Sami vedoucí doporučují, kde a jak napravit slabosti, není konkurence, všechno je jednoduché a jasné.
Ale na vlastní žádost se můžete zúčastnit jakýchkoli seminářů a přednášek, absolvovat a dokonce vést různé kurzy sami, jakékoli pokročilé školení je vítáno a navíc placené.
Moje děti jsou tak odlišné, ale miluji všechny a necítím od nich žádný nepřátelský přístup.
Ve škole není zvykem vyvíjet tlak na děti, tlačit na ně a učit to, na co nemají schopnost. Proto zde nejsou žádné problémy, jako v mé zemi.
Žáci milují učitele, pozdravují je, a nejen své učitele, ale všechny.
Moje vlastní dítě mají rády školu, takže vím jak to tady funguje.
Stále mě překvapuje plat. Doma bych jen snila o tom, že budu učitelkou a budu dostávat takový plat. Ale v České republice jsou učitelé oceňováni.
Lidé jsou přátelští, klidně chodím večer. Ráda chodím na výstavy a koncerty, jsou tak pohodlně organizované, že je snadné sehnat lístky.
Jsem ráda, že mohu studovat hudbu českých skladatelů, otevřel se mi nový hudební svět.
Život zde je také na dobré úrovni. Domy mají čisté vchody, teplo, topení lze v každé místnosti upravit.
Líbí se mi výhled z okna, obecně je zvykem sledovat městské prostředí, nikdo nevyhlíží z oken na skládky a neopírá svůj pohled na zeď někoho jiného bez slunečního světla.
Na ulicích jsou položeny odtoky vody. Dokonce i koše jsou čisté, s tříděním odpadu a pravidelným odvozem.
Žádní zástupci bytových a komunálních služeb nechodí domů. Měřiče přenášejí data do společnosti a společnost provádí všechny výpočty sama.
Okamžitě dorazí sanitka, jako každá jiná pohotovostní služba.
Jak to lze porovnat se starým životem?
- Pracovala jsem doma za cent, šéfové tvrdě potlačovali pokusy vydělat peníze navíc;
- Vždy jsem někomu dlužila;
- Obchodů bylo dost, ale nebylo z čeho vybírat;
- Děsivý výhled ulic, stav domů;
- Komunikace s vládními úředníky byla depresivní;
- Dítě nenávidělo školu;
- Úplná bezbrannost, korupce;
Zdroj: optim1stka.ru
Dříve jsme psali: "VÁŽNÝ VZTAH NEHLEDÁM, ALE NECHÁVÁM TOMU VOLNÝ PRŮBĚH," - SVĚŘIL SE JIŘÍ KRAMPOL: KTERÝ VŠAK MÁ NĚJAKÉ KAMARÁDKY
