"Divné," pomyslela jsem si a vyšla jsem ze dveří. Ale přede mnou po schodech už někdo sestoupil a hnědý, naprosto plešatý jezevčík už vyběhl ven.
Když jsem vyšla ze vchodu, viděla jsem, že jezevčík běhl za nějakou ženou, ale brzy se zarazil.
Šla jsem opačným směrem, ale myslela jsem na toho jezevčíka. Zanedlouho jsem na sloupu uviděla inzerát, ve kterém stálo, že se pohřešuje hnědý jezevčík v černém límci. V inzerátu bylo uvedeno i telefonní číslo majitele psa.
Zpočátku jsem se rozhodla nevolat na číslo uvedené v inzerátu, protože inzerátu byl starý .
Ale venku bylo skoro minus dvacet stupňů mrazu a já se rozhodla, že zavolám.
Tak jsem vzala jezevčíka do náruče a šla s ním domů.
Cestou k domovu jsem se setkala se sousedy, kteří se také rozhodli, že mi pomohou zjistit, čí je to pes. Zavolali na telefonní číslo uvedené v inzerátu a zjistili, že ano, to je ten jezevčík, který zmizel před několika měsíci.
Jezevčík se jmenuje Buch a pes utekl z domu už podruhé.
Majitelé psa si pro svého mazlíčka přišli už půl hodiny po telefonátu.
Radost ze setkání byla vzájemná.
Šťastná žena, držící svého psa v náručí, šla domů.
Zdroj: mykaleidoscope.ru
Smutek za milovanou osobou: Lucie Bílá promluvila o svém vztahu s Radkem Filipim
Poslanci ve Švédsku nemají asistenty, auta ani důchody: jak žijí "chudí" služebníci lidu
“Já prostě zatím nemůžu sám dýchat”: Miroslav Etzler 17. den v nemocnici. Herec otevřeně o svém zdravotním stavu
Nejvyšší ženy světa: jaký byl jejich život
