Pamatuji si, že jsem šla uklízet do garáži, abych připravila zeď k vymalovávaní. Dcerka šla se mnou.  

Byla až moc aktivní, a chtěla kreslit na podlaze – však proč ne.  

Ale najednou holka řekla: “Jsem tak šťastná, že zrovna ty se stala mojí matkou.”  

Nemyslela jsem si, že budu mít filozofické rozhovory s tříletým dětském v prachu v garáži. Ale přála jsem si, že budu, ale ne ve třech letech.  

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

Ale moje dcera tím neskončila. Podívala se přímo do mé duše a formulovala to ještě zvláštněji: “Bůh tě udělal mou matkou a jsem ráda, že jsem dostala tebe.” 

Chtěla jsem plakat z krásy okamžiku, z pocitu lásky Všemohoucího.  

Cítila jsem, že mám oči plné slz, a dívka se najednou začala modlit, i když jsme to doma často nepraktikovali. "Pane, děkuji, že jsi pro mě vybral mou oblíbenou maminku." Děkují ti, že vaří skvělé snídaně a že dnes budeme vařit muffiny z dýně. Pomoz nám, aby se povedly ... “Pak řekla něco nesrozumitelného … 

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

Nechápala jsem, jak tříleté dítě chápe, jak důležité je být vděčný. Jen mi to vyrazilo dech a začala jsem se opatrně ptát, kdo ji tyto myšlenky naučil?  

Dříve jsme dceru museli přesvědčovat, aby se s námi modlila, dokonce ji slibovat sladkosti, ale ona to vždy odmítla.  

Ukázalo se, že její odmítnutí vyjadřovat své city nahlas neznamenalo, že byla cizí vděčnosti a nemohla milovat. V její mysli již existuje ponětí o vděčnosti a lásce, a není to jen příjemná hmotná věc jako dárky nebo objetí.  

“Má drahá, děkuji! Každý den se raduji, že tě Pán poslal jako mou dceru.” 

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

Chtěla jsem dítě obejmout, ale moje ruce byly v pěně, a bylo nevhodné se prohrabávat pres odpadky v garáži.  

Najednou jsem uslyšela otázku od své dcery: “Mami, nečekala jsi na mě dlouho?” 

“Samozřejmě, má lásko. Velmi dlouho jsem prosila Boha, aby mi dal dítě. Dlouho však nesouhlasil. Ale jak šťastní jsme byli s tvým otcem, když jsi konečně přišla!”, - povídala jsem ji. 

“A víte, proč Bůh tak dlouho nesouhlasil? V té chvíli dělal mě." 

Podívala jsem se na svou dceru a pochopila jsem: je krásná, jako skutečné Boží stvoření. Je dokonalá, jako dokonalé světlo procházející jejími zářícími vlasy, dokonalá jezera jejích modrých očí, její schopnost úsměvu. Ano, toto dítě, samozřejmě vytvořil Pán, odkud by ještě mohla být? 

Tento příběh jsem jí vyprávěla často, jako pohádku na dobrou noc. Moje dcera už vyrostla a pořad si to pamatuje. 

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

Nehněvejte Boha, pokud nemáte žádné děti, nevyčítejte mu ...  

Vytváří vaše dítě a možná i váš osud. Není známo, jak se dítě ve vašem životě objeví, možná se vám narodí, někdy musí být adoptováno. Ale bude Božím stvořením, ten malým.  

Však uvidíte. 

Zdroj: Optim1stka.ru