Čekala jsem dítě a bála jsem se, že ho každou chvílí můžu ztratit. 

Těhotenství nebylo snadné. A předem jsem věděla, že to bude těžké.  

Ale nestálo to snad za to? Ležela jsem na úschově, sanitka ke mně jezdila pořád. 

Takhle jsem se seznámila s Eliškou, ani ona na tom nebyla nejlíp.  

Začali jsme se potkávat. Nebylo to u ní v pořádku psychicky: její chlap se s ní rozešel.  

Nejdřív jako obvykle se zpívalo o lásce, dětech a domě na břehu moře, ale když se dozvěděl o těhotenství, zmizel, jako kdyby tam ani nebyl. Žádná svatba, žádné moře ...  

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

Plakala od rána do večera, ale její rodiče byly kategoricky proti potratu. Bohužel, ji moc psychicky nepodporovaly.  

Samozřejmě to slibovali, že budou vždy pomáhat a podporovat. Ale také říkaly, že jejich dcera nepůjde pod nůž.  

Obávaly se, že kdyby k tomu došlo, tak by pak vůbec žádné děti nebyly.  

A pak jsem si to nějak zaslechla, že se jí doktor ptal, jestli si to nerozmyslela, a nezačala uvažovat rozumně? 

Ukázalo se, že moje sousedka se rozhodla dítě opustit.  

Doktor jí vysvětlil, že i přes to bude mít šest měsíců na vrácení všeho zpět, ale Eliška se rozplakala a zavrtěla hlavou.  

Byla jsem vyděšená, chtěla jsem ji odradit, hledala důvody.  

Ona seděla přede mnou, bláznivá holka, která právě dosáhla 18 let, a byla si jistá: sama je ještě dítě, no, jaké děti? Jak je bude vychovávat?  

Šla jsem za hlavním lékařem a řekla: Vezmu si to. Ať mám dvojčata, břicho je na to velké dost.  

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

V těch letech byl ultrazvuk luxusem, ne každý na to měl. 

A tak se Elišce narodil skvělý chlapec, a poté se i moje dcera dostala do světa. 

Ale odhlásil jsem se dvěma, jako by to tak mělo být.  

Po celou tu dobu manžel považoval děti za naše příbuzné, a já jsem si to tajemství nechala pro sebe.  

Přiznal jsem se jen o 15 let později.  

Foto: Snímek obrazovky: YouTube.com

Rozhodla jsem se proto, že nikdy nevíte, v jaké situaci se pravda objeví. Testy DNA byly k dispozici všem.  

Bude lepší, aby se pravdu dozvěděli ode mě. Manžel se přiznal, že to cítil. Ale děti cizí nikdy nejsou.  

A co Eliška, tak to já nevím ... doufám, že se neuvidíme. 

Zdroj: Optim1stka.ru

Mohlo by vás také zaujmout: Svatba Jaromíra Jágra a Dominiky Branišové: kdy, kde a jak si to modelka představuje