“Když jsem se je snažila rozdělit, chlapeček zavřískal jako siréna.” Miminko, které zůstalo opuštěné v porodnici, našlo chundelatého taťku.

Chlapec v porodnici zůstal vězet, a tak ho dočasně přemístili na volnou postýlku. Jemu se to samozřejmě strašně moc líbilo a křičel tak, až z toho praskaly ušní bubínky.

Jenže najednou z ničeho nic ztichl. Zdravotní sestra se lekla, co se stalo, a běžela se podívat, jestli se chlapeček chraň ruka Páně z toho jekotu nezalknul. To co spatřila, ji udivilo... Uviděla, jak se k chlapečkovi tulí velký šedý kocour, prostě úplný miláček. Akorát se nenechal od nikoho pohladit a jeho tlapky kategoricky odmítaly chodit.

Samozřejmě všichni věděli, že kocour nemá v oddělení co dělat. Jenže to zkuste kocourovi a všem, co ho krmili, vysvětlit. A tak byl kocour nehledě na všechny zákazy a výhružky potrestáním jakýmsi interním spolupracovníkem ve funkci psychoterapeuta pro zaměstnance.

Zdravotní sestra se pokusila chlupáče vyhnat z postýlky:”Jenomže chlapeček se kocoura držel tak silně, že když jsem se je snažila rozdělit, chlapeček zavřískal jako siréna.” Celé oddělení se na tu scénu přišlo podívat. Podívanou si nenechal ujít ani přísný vedoucí, který se zlobil a sliboval, že všechny propustí, ale nakonec přistoupil k postýlce a šedého kocoura pohladil.

A tak tam spolu leželi. Kocour si na chvilku odskočil za svými záležitostmi či za jídlem a chlapec poslušně očekával návrat nového taťky. Nakonec se našla náhradní rodina, která ho chtěla adoptovat, ale ukázalo se, že chlapec se rozhodně nechystá odejít bez svého čtyřnohého rodiče.

Historka se prostě a jednoduše rozšířila za hranice nemocnice a kromě celého personálu, který se chodil dívat, fotit se a nosil dary chundelatému taťkovi, začali přicházet i zcela cizí páry.

Dávno souhlasili s tím, že si vezmou oba dva, jenomže kocour nechtěl. Budete se tomu smát, ale chlapečka si neodnesli do té doby, než kocour schválil svěřit ho do cizích rukou. A tak si je vzali oba dva. Muž nesl kocoura a žena miminko. Každý dostal to, co žádal. Kocour tlapkami objal muže ja krk a položil mu hlavu na levé rameno. Zdravušky s údivem tuto podívanou pozorovaly.

Hrozivý primář, který přišel pár vyprovodit, scénu spatřil a řekl: “Budou to dobří rodiče, to vám říkám. Vím to. Takových chundelatých lumpů mám pět. Oni sami moc dobře vědí, kdo je nejlepší.” Jakmile to dořekl, uvědomil si, že toho prozradil až moc, zamračil se a začal po všech ječet, že nemají koukat, ale pracovat...