Pracoval 10 hodin denně, a když se vrátil domů, často pracoval ve své stodole půl hodiny a snažil se vymyslet nový typ motoru. Jeho otec věřil, že ten chlápek ztrácí čas, sousedé ho nazývali bláznivým, nikdo nevěřil, že z těchto činností vyjde něco, co by stálo za to, nikdo kromě jeho manželky...
Pomáhala mu pracovat v noci, několik hodin, držela petrolejovou lampu nad jeho hlavou. Ruce zčervenaly, občas chytila nachlazení, ale ... Tolik věřila svému manželovi!
O několik let později zazněl ze stodoly hluk a sousedé viděli, jak blázen a jeho manželka jedou v košíku bez koně. Tento podivín se jmenoval Henry Ford. O několik let později, při rozhovoru s Fordem, se novinář zeptal, kým Ford chce být v jiném životě, Henry odpověděl jednoduše: "Kýmkoli. Pokud jen bude poblíž moje žena."
