Sader žije s rodiči v malé vesnici na severozápadě Sýrie. Obývá ji kolem tisícovky lidí a všichni se vzájemně znají. A Saderovu rodinu obyvatelé znají už dávno.
O Jadovi se vždy mluvilo jako o dobrém a velmi pracovitém muži. Jeho volbu nevěsty vesnice schválila.
Záhy se manželskému páru narodil syn. Otec dělal vše pro to, aby dítěti zajistil vše nezbytné.
Nehledě na zdravotní problémy pracoval jako mlynář. Dokonce i teď občas chodí do práce.
Zametal podlahu, přesypával obilí z velkých nádob do menších. Ačkoliv to nebyla složitá práce, vždy se jí věnoval velmi pečlivě. Díky tomu mohl přispívat do rodinného rozpočtu, tudíž se ničím nelišil od svých rodáků z vesnice.
Dnes Sader o hlavu převyšuje svého otce. Je studentem třetího ročníku lékařské fakulty. V budoucnosti by z něj měl být zubař. Přiznává, že právě otec ho nadchl pro tuto profesi.
Sader byl vždy milovaným synem, proto si věřil. Chtěl, aby na něj byl otec pyšný.
"Táta mě podporoval jak finančně, tak psychicky. Jsem na něj hrdý a on je hrdý na mě."
"Když se táta s někým seznamuje, vždy říká: "Víte, to je můj syn, lékař."
Má Downův syndrom, přesto dokázal vychovat syna a udělal vše pro to, aby Sader mohl studovat na lékařské fakultě a v budoucnu léčit.
Syn říká, že se nikdy nestyděl za svého otce a za nic na světě by ho nevyměnil.
Petra Špalková promluvila o důvodech rozvodu s prvním manželem: "Rozhodla jsem se něco s tím dělat a hledala odborníka"
Ladislav Štaidl není mezi námi už dva roky: Jak talentovaný skladatel prožil své poslední dny
"Muž vypěstoval zahradu v láhvi tím, že ji polil jednou za 50 let": Jak to udělal
Narval nepoužívá tento „kel“ k obraně nebo útoku: Mořské zvíře používá roh jako uši nebo nos
Potkali jste někdy člověka s Downovým syndromem?
