Autor učebnice virologie, kandidát biologických věd a profesor Katedry mikrobiologie na Petrohradské státní univerzitě Alexej Potěchin v rozhovoru odpověděl na nejdůležitější otázky týkající se koronaviru. Měli bychom se bát? Jaký je rozdíl mezi koronavirem a chřipkou? Kdy se případy onemocnění začnou snižovat?

Co je to koronavirus SARS-CoV-2?

Koronavirus SARS-CoV-2 patří do rodiny koronavirů, které už dříve způsobovaly akutní respirační virové infekce. COVID-19 není morem, neštovicemi, spalničkami, a dokonce ani onemocněním SARS, které bylo v r. 2002 způsobeno jiným koronavirem. Současný virus zabíjí stejně jako jakýkoliv virus, který se na lidi přenesl ze zvířat, ale zabíjí mírně. Na malárii a tuberkulózu na světě každý den umírá stejný počet lidí jako za celou dobu (něco přes tři měsíce) na koronavirus. Jde jen o to, že tato čísla nesledujeme online.

To znamená, že je to skoro jako chřipka?

Virus SARS-CoV-2 je bohužel nakažlivější než chřipka, ale méně nakažlivý než příušnice, zarděnky nebo spalničky. Je třeba zdůraznit, že koronavirus se vůbec nepodobá chřipkovému viru, proto lidstvo nebude držet v karanténách roky a desetiletí. Koronaviry postrádají vlastnosti a mechanismy, které by jim poskytovaly vysokou variabilitu, která je vlastní chřipkovým virům. Pravděpodobně půjdou stejnou cestou jako infekce, pro které je typické, že čím déle jsou s člověkem, tím mírnější jsou příznaky, nové formy se objevují zdřídka a nemají moc efektivně překonat imunitní bariéru, která se vytvoří po prvním nakažení. Podle mého odhadu se současná epidemická situace může protáhnout na půl roku. Postupně COVID-19 ustoupí do pozadí, mnozí ho prodělají a lidstvo se začne vracet k normálnímu životu.

Co je to pandemie a jak moc je nebezpečná?

Slova "pandemie" se není třeba bát. Znamená pouze to, že případy choroby se vyskytují ve většině zemí světa, a nikoliv že lidstvo čelí hrozbě vyhynutí. Virus se dostal z jedné země a po celém světě se objevily růstové body (ohniska). Bylo to nevyhnutelné.

Ale počet onemocnění na světě je působivý...

Populární zprávy teď

Nikol Leitgeb a Alena Šeredova v horké Itálii: "Teď jsme se konečně potkaly"

Jak si Michaela Kuklová užívá na Maledivách: "Nejvíc udělá to podvečerní slunce, které zahladí úplně všechno"

Silné bouřky a vydatný déšť: Meteorologové zveřejnili předpověď počasí na aktuální týden a řekli, kdy přijdou tropické teploty

Dominika Gottová se vrátila do Prahy: Je znám důvod jejího návratu

Zobrazit více

Naši představivost ovlivňuje počet infikovaných a mrtvých, který roste v reálném čase, proto k němu přidáváme slovo "už". V Petrohradu je už osm případů, v Rusku už třiadevadesát, v Číně bylo už osmdesát tisíc. Ve skutečnosti by bylo správnější říkat "pouze", protože osmdesát tisíc případů na miliardovou Čínu za skoro tři měsíce epidemie není příliš mnoho. Panika je velmi přehnaná.

Pro které kategorie lidí je COVID-19 nejnebezpečnější?

Z pohledu biologie, když se na člověka podíváme jako na jeden z druhů zvířat, by koronavirus neměl být považován za něco neuvěřitelně nebezpečného. Umírají na něj lidé s oslabenou imunitou stejně jako na jakékoliv infekční onemocnění. Děti na něj naštěstí skoro neonemocní, i když mohou virus bez příznaků přenášet. Zdraví dospělí pravděpodobně infekci prodělají na nohou. Někdo bude mít mírnou teplotu, u někoho bude onemocnění vypadat jako silná chřipka. V nemocnicích jich bude o život bojovat jen málo. Obecně tato situace není horší než chřipka, mezi jejíž nejnepříjemnější a nejnebezpečnější komplikace pneumonie patří také. Dle současné statistiky jsou nejvíce ohroženi lidé nad pětasedmdesát let (v zemích s nižší životní úrovní nad sedmdesát let), zejména pokud trpí dalšími nemocemi.

Pokud může onemocnění u lidí probíhat asymptomaticky, znamená to, že není možné šíření viru kontrolovat?

Koronavirus SARS-CoV-2 s námi zůstane. Sám nezmizí, karantény ho nezničí, léky na něj, stejně jako na většinu virů, neexistují a všechna lékařská doporučení jsou podpůrnou léčbou. S největší pravděpodobností se do léta objeví vakcína, ale začne se používat nejdříve koncem roku, protože dobu testování nelze zkrátit. Drtivá většina světové populace je proto odsouzena k nákaze. A to je důležité, protože nejlepším lékem na infekční nemoci je kolektivní imunita. Čím víc lidí onemocní a bude imunní, tím méně se bude objevovat nových případů a nemoc postupně ustoupí do pozadí. Nevěřte fámám o opakovaných nákazách. Na koronaviry imunita vzniká spolehlivě.

K čemu je tedy karanténa?

Cílem karantény je nedosáhnout čínských ukazatelů za krátkou dobu. Bezpečnostní opatření, která přijala Čína a nyní přijímá Evropa a zbytek světa, jsou zcela bezprecedentní. Jejich hlavním cílem je zabránit přílišnému zatěžování nemocnic při masovém vypuknutí nákazy (to, co se děje v Itálii, vypadá tragicky), jakož i protáhnout v čase šíření infekce. Mnozí lidé dříve nebo později onemocní, ale důležité je, že ne všichni najednou.

Kromě toho chceme chránit starší lidi, mezi nimiž jsou naši rodiče a prarodiče. Proto se musí včas dostat do speciálně vybaveného pokoje v nemocnici. Určitě tam nesmí chybět plicní ventilátor. Víme, že počet takových pokojů je omezený. Plicních ventilátorů také není moc a navíc je potřebuje spousta dalších lidí, kteří samostatně nedýchají z jiných důvodů, nikoliv kvůli koronaviru.

Karanténní opatření jsou tedy opodstatněná. Kdo z nás si v případě volby mezi večerní návštěvou baru a vážnou nemocí i třeba cizího staršího člověka vybere návštěvu baru? Občas ani nemusíte do práce, zvlášť pokud tam jedete metrem. Svět se neobrátí vzůru nohama, pokud zůstanete doma.

To znamená, že je přece jen nutné se zcela izolovat od vnějšího světa?

Nepleťte si úplnou izolaci s přiměřeným poklesem sociální aktivity. Neexistuje žádný dobrý důvod ke koupi roční zásoby potravin. Obchody očividně uzavřeny nebudou a těstoviny pak budete jíst opravdu dlouho. Nemusíte se bát jít ven, nemusíte se bát jezdit do práce, pokud tam opravdu potřebujete.

Bát byste se měli o prarodiče. Ti by měli co nejméně chodit ven a komunikovat s ostatními lidmi. Nejen nejezdit hromadnou dopravou, ale také nenavštěvovat filharmonii, muzea a další kulturní instituce. Nejspíš je to nepotěší, ale v současnosti je pro ně lepší omezit setkávání s dětmi a vnoučaty. Mohou přenášet nebezpečnou infekci, aniž by o tom věděly. Vysvětlete to svým starším příbuzným a přátelům a pokuste se s nimi omezit kontakt.