Dvaatřicetileté ženě byl amputován jazyk. Ještě nedávno by ji ani ve snu nenapadlo, že ji postihne onkologické onemocnění. které změní celý její život.
Irina pracovala jako lingvistka, mluvila třemi jazyky a lehce navazovala nové kontakty. Její obvyklý aktivní způsob života však narušila strašlivá diagnóza. Prodělala dvě operace, ale nemoc se dvakrát vrátila. Na pokyn specialistů dívka podstoupila glossektomii neboli odstranění jazyka.
Irina překvapivě neztratila schopnost mluvit, ale její řeč však nebyla srozumitelná. Okolí jejím slovům nerozumělo a ženu to začalo unavovat. Proto upřednostňuje mluvit krátce za použití jednoduchých slov a výrazů.
Život Iriny je bohužel v některých okamžicích velmi omezen: v městské hromadné dopravě nemůže zavolat na řidiče, aby jí zastavil, hlasitě okřiknout známé, které potká na ulici, nebo si prostě jen olíznout rty. Jak přiznala, nemůže se s nikým ani líbat. Protože způsob přijímání potravy nevypadá úplně esteticky, přestala s přáteli navštěvovat kavárny a další podobná zařízení.
Nehledě na všechny tyto životní těžkosti se Irina nevzdává. Současně dělá písemné překlady, studuje psychoterapii a medicínu. Plánuje se zdokonalit v cizích jazycích. V tom všem ji podporuje její milující manžel Ilja.
