Navíc po minulých se lidstvo úspěšně zotavilo, ponaučilo se a pokrok šel rychleji.
Přinášíme Vám článek o pandemiích, které změnily běh historie. Vybrali jsme sedm z nich, které lidstvu prospěly.
Černá smrt (1347-1351)
V letech 1347 až 1351 se po celé Evropě šířil dýmějový mor. Tato nemoc si vyžádala životy as pětadvaceti milionů lidí. Evropě trvalo přes dvě stě let, než dosáhla stejné úrovně populace jako před r. 1347. V Asii pandemie pravděpodobně zabila ještě více lidí.
Ale měla i pozitivní stránku. Byla jedním z důvodů úpadku nevolnictví. V důsledku poklesu populace se zvýšila životní úroveň přeživších. Lidé měli více pracovních příležitostí, větší sociální mobilitu, zavedlo se dočasné moratorium na válečné operace a aktivně se začala rozvíjet medicína.
Mor navíc zbavil katolickou církev neomezené moci. V budoucnu to vedlo k reformaci a povzneslo umění, filosofii a vědu na novou úroveň.
Neštovice (15.–17. století)
Evropané přivezli do Ameriky řadu nemocí včetně neštovic. Za téměř dvě století zničila zhruba devadesát procent americké populace (dvacet milionů lidí). Na druhé straně pandemie pomohla Evropanům kolonizovat a rozvíjet nové země. To navždy změnilo historii Ameriky, Evropy a světové ekonomiky.
Například těžba stříbra a zlata v Latinské Americe vedla k inflaci ve Španělsku. V r. 1930 ekonom John Maynard Keynes napsal, že tato cenová revoluce byla přelomovou fází kapitalismu.
Španělská chřipka (1918-1919)
Alice Bendová ukázala fotky z netradičního úhlu pohledu: Jak na snímky reagují fanoušci
Jak Dara Rolins reaguje na kritiku: "A protože jsem na dovolené, přidávám další fotku"
Dara Rolins ukázala krásnou fotku z dovolené: "Dara už neví, jak zapůsobit," reagují fanoušci
Jak si Michaela Kuklová užívá na Maledivách: "Nejvíc udělá to podvečerní slunce, které zahladí úplně všechno"
Zhruba pět set milionů lidí neboli jedna třetina světové populace onemocněly španělskou chřipkou. Nemoc zabila přes padeát milionů lidí. V té době zdavotnictví nemělo téměř žádné oficiální protokoly, kterými by se řídilo v boji proti virovým pandemiím. Koncem první světové války to vedlo k rozsáhlému rozšíření španělské chřipky.
Později toto onemocnění vedlo k rozvoji globálního zdravotnického systému. To v budoucnu pomohlo snížit dopady virových epidemií.
Hongkongská chřipka (1968-1970)
Na tuto chřipku zemřel zhruba jeden milion lidí po celém světě. Nejčastěji umírali lidé starší pětašedesáti let.
Hongkongská chřipka nebyla tak smrtelná jako španělská chřipka, ale byla velmi nakažlivá. Dva týdny po prvním zaznamenaném případě v Hongkongu onemocnělo zhruba pět set tisíc lidí. Pandemie pomohla mezinárodní lékařské komunitě pochopit zásadní roli očkování pro prevenci budoucích epidemií.
HIV / AIDS (od rs 1981 po současnost)
První známé případy HIV / AIDS pocházejí z r. 1981. Tato nemoc lidi zabíjí dodnes. Od r. 1981 bylo virem HIV infikováno pětasedmdesát milionů lidí, zemřelo zhruba dvaatřicet milionů lidí. Nyní navzdory neexistenci léčby antiretrovirová terapie umožňuje infikovaným lidem vést normální život.
V r. 1980 a 1990 epidemie upozornila na globální komunitu LGBT. Jeden z prvních filmů o HIV / AIDS a homofobii, drama Philadelphia, dokonce získal dva Oscary.
SARS neboli atypická pneumonie (2002-2003)
První případ SARS byl zaznamenán v čínské provincii Kuang-tung v listopadu 2002. V únoru 2003 se nemoc začala šířit po celém světě a zasáhla více než osm tisíc lidí (774 úmrtí) v 26 zemích.
Šíření pandemie se podařilo omezit díky reakcí úřadů a lékařské komunity. Byla zavedena i karanténa postižených oblastí a izolace infikovaných.
SARS zvýšila povědomí o prevenci přenosu virových chorob. Vědci, kteří studují nový koronavirus, zjistili, že jeho genetická struktura je z 86,9 % stejná jako struktura viru SARS. Vlády proto vážně zvažují, že budou postupovat stejně jako v boji proti SARS.
Koronavirus neboli COVID-19 (od r. 2019 po současnost)
K 19. březnu 2020 koronavirem na celém světě onemocnělo přes dvě stě tisíc lidí. Zemřelo přes osm tisíc osob. Většina případů se vyskytla v Číně. 11. března WHO uznala koronavirus za pandemii.
Podle různých odhadů může být koronavirem infikováno čtyřicet až sedmdesát světové populace. Dle výzkumu Australské národní univerzity může koronavirus zabít miliony lidí a světové HDP se sníží o 2,4 trilionů dolarů.
To, co se stalo, znovu dokázalo, že moderní svět není připraven na virové epidemie a neponaučil se z prasečí chřipky.
