Jeden mladík měl doma dva psy: stafordširského teriéra a rotvajlera. Oba psi jsou nehledě na svoji bojovou povahu velmi dobře vycvičeni a mohou být venčeni bez náhubku. Je pravda, že na procházky však chodí daleko od lidí.
Před několika měsíci se jako obyčejně procházeli, když najednou v keři našli jakousi kořist. Byli z toho celí rozrušení a začali se drát domů. Majitel si všiml, že rotvajler něco schovává. Mladík psa donutil ukázat kořist, ale když ji spatřil, byl v šoku. V zubech ohromného psa se nacházelo malé koťátko, ještě celé slepé a velmi pohublé. Mladý muž vzal drobečka domů. Psi běželi vedle něho a neustále se na kotě dívali, jako by se o něho strachovali.
Když mladík kotě přinesl domů, jeho žena se tomu překvapení velmi divila. Kotě nakrmili a dali ho koupat. Oba psi se doslova nacpali do dveří, jen aby mohli celý proces koupání pozorovat.
Kotě krmili, uzdravili, takže rostlo jako z vody. Z psů se stali dva starostliví blázniví tatínkové. Na střídačku spí s kotětem, kterému dovolují se po nich válet. Když koťátko někam jde, pes ho následuje a nikdy ho nenechá samotného. Na procházku psi chodí jenom proto, aby si odskočili a hned se vrací domů.
Jednou do domu přišel soused a hrozní psi okamžitě “dcerušku” schovali a začali na hosta vrčet. Jakmile koťátko jenom zamňouká, psi už se k němu řítí, co jim síly stačí.
Tak moc mohou být od pohledu strašní psi starostliví. Mnozí opravdoví otcové by se od nich mohli učit. Hlavně ti, kteří opouští své vlastní děti.
