Lidé čtyřikrát zradili ubohého psa, ale ten stále čekal na své štěstí

Pejsek se totiž nemohl pohybovat bez invalidního vozíku. Je samozřejmě přátelský a milý. Ale vyžaduje hodně péče a neméně zodpovědnosti.

Lidé, kteří si ho brali, to očividně nepředpokládali. Proto byl pes nejednou vrácen. Lidé se o něj nemohli nebo nechtěli starat.

Zaměstnanci útulku ho zbožňovali a toužili po tom, že přijde den, kdy Bandit konečně najde stálý milující domov.

Ale stále ho nikdo nechtěl...

Pak se však o neobvyklém pejskovi dozvěděli manželé Ryder, Darrell a Sue. Cítili, že mu dokážou poskytnout lásku a péči, kterou už dlouho potřeboval.

Chtěli si ho okamžitě vzít, zahřát ho svou láskou a poskytnout mu klidný a šťastný život. Byli si jisti, že se dokážou vyrovnat se všemi budoucími potížemi, které budou péči o psa provázet. Jeho postižení pro ně nic neznamenalo.

Vždyť Darrell byl sám na invalidním vozíku! Zjistil, že on a pes se nemůžou pohybovat ze stejného důvodu. Oba trpí stejným typem ochrnutí.

Manželé Ryder proto cítili, že mezi Darrellem a pejskem vznikne silné pouto. Navíc moc dobře věděli, co takový pes potřebuje.

Navzdory tak radostným okamžikům a náhodám dobrovolníci s předáním zvířete nespěchali. Čekali přesně měsíc, aby se ujistili, že tito lidé nezmění názor a nebudou se o postiženého psa starat jen dočasně. Nechtěli pejska znovu ranit a zklamat.

Ale vše šlo skvěle. Nikdo neměl nejmenší pochybnosti o tom, že Darrell a Sue Ryder budou pro psa tou nejlepší rodinou.

Nadešel den, když veškerý personál útulku vyprovázel milovaného pejska do nového domova. Zaměstnanci samozřejmě trochu litovali, že je roztomilý Bandit opouští, zároveň však byli velmi šťastní. Nakonec bude žít tam, kde mu budou rozumět a upřímně ho milovat.

Uběhl nějaký čas a už je zřejmé, že pes je neskutečně šťastný! V rodině se cítí tak dobře, jako by v ní žil od samého začátku.

A jeho majitelé tvrdí, že jsou těmi nejšťastnějšími lidmi, protože mají toho nejlepšího psa na světě!