Před šesti lety se v rodině Voronových narodilo děvčátko jména Líza. Polovina těhotenství u matky probíhala bez komplikací, ale ke konci se vše začalo hroutit. Silné svědění dovádělo ženu do nepříčetnosti, když jí lékaři diagnostikovali předčasné stárnutí placenty. Po několika měsících Inna odrodila císařským řezem. Holčička se narodila velmi slabá a měla žloutenku.
Osud krutě s křehkým novorozenětem naložil: po dvou a půl měsících užívání léků na játra Líze praskla mozková céva. Diagnóza nebyla určena ihned, a mrňousek tak musel později přežít trepenaci mozku.
“Tehdy jsem se prostě zhroutila. Mé malé holčičce v takovém věku dělali trepenaci mozku. Neurolog nám nemohl slíbit, že děťátko bude v pořádku,” prozradila žena.
Operace byla úspěšná, ale útrapy se nechystaly děvčátko opustit: žloutenka se nezlepšila a brzy lékaři diagnostikovali cytomegalovirovou infekci. Než ji poslali na infekční, musela zůstat na kapačkách. Nebezpečný vir prakticky běsnil v křehkém organismu… A léky neúčinkovaly. Objevila se další strašná diagnóza: cirhóza jater. Mohla ji zachránit jen operace.
Začalo naléhavé chystání dokumentů, nekonečné provádění analýz a hledání dárce. Orgán matky dítěti nevyhovoval, zato vhodné byla játra otce Vladimíra. Mělo to však jeden háček: muž vážil 110 kg a byl příliš obézní. Rodina se ocitla na rozhraní: buď muž náhle zhubne, jinak dceru nic nezachrání. Holčička potřebovala pomoc...
Vladimír dělal, co mohl. Jedl bílé maso, fazolky, ovoce i zeleninu, pil dva litry vody denně, běhal, skákal přes švihadlo a podařilo se!
“Lékaři nevěřili, že manžel zhubne. Vážil 110 kilogramů! Kvůli Líze zhubnul 20 kilogramů. A to během jeden a půl měsíce. Bylo to těžké, ale podporovali jsme se. Dcera celou tu dobu ležela na kapačkách,” vzpomíná Inna.
Na transplantaci již bylo téměř pozdě, objevily se nové komplikace: lékaři zjistili, že u dívky správně nefunguje levá hemisféra a chirurgický zákrok by mohl špatně dopadnout. Naštěstí se přeci jen našel lékař, který játra transplantoval.
Nyní je dívence šest let, miluje hudbu, pohádky a písničky. Ve vývoji je bohužel pozadu: teprve se učí chodit a mluvit. Dívka chodí na rehabilitace, masáže, do bazénu, k psychologovi i logopedovi, ale rodiče jsou šťastní, že je živá!