Někteří vedou války se svou snachou nebo zetěm, jiní si nemohou vydechnout ze starostí o svá vnoučata.
Málokdo si může ve stáří dovolit luxus být sám sebou.
Hrdinovi našeho článku, Antonovi, se to však podařilo.
Anton jel do své rodné vesnice po dávno zapomenuté cestě.
Svůj otcovský domov nenavštívil už mnoho let!
Po smrti rodičů neměl Anton na podnikání čas.
Obchod ho zaměstnával a rodinné starosti ho trápily ještě víc.
Ale teď byl konečně volný, a to ho povzbudilo.
Šťastné stáří bylo za rohem.
Po hrbolatých cestách už dlouho nejezdilo auto.
Krajnice byly zarostlé vysokou trávou.
Petra Špalková promluvila o důvodech rozvodu s prvním manželem: "Rozhodla jsem se něco s tím dělat a hledala odborníka"
Hanka Mašlíková otevřeně promluvila o druhém dítěti: "Andrease jsem měla poměrně pozdě"
Noční žízeň: znamení, že je čas navštívit lékaře
Úžasné účesy pro ženy nad padesát let: nejstylovější možnosti
Na cestu vběhl zajíc.
O několik hodin později řidič zastavil, aby se pokochal zlatým západem slunce.
V jeho hlavě se však objevily neklidné myšlenky.
Anton jako by bilancoval svůj život.
Anton byl se svou ženou ženatý 30 let.
Byl o 12 let starší než jeho žena, což ho přišlo draho.
Jeho ženě bylo teprve padesát let a vypadala okouzlujícím způsobem.
Děti vyrostly, manžel byl stále v práci a žena cítila, že její krása brzy pohasne.
Bez rozmýšlení se vrhla do náruče svého mladého milence.
Anton nejprve nemohl uvěřit pomluvám, které se o jeho manželce šířily.
Olga se však sama přiznala, že svého manžela podvádí.
"Opouštím tě, Antone. Upřímně řečeno, zamilovala jsem se a cítila se opět jako žena."
Anton byl touto zprávou zdrcen, ale nechal svou ženu jít.
A vznešeně jí přenechal byt.
O svůj podnik, který byl jeho dítětem, se s nikým nepodělil.
Zůstal generálním ředitelem velké stavební společnosti.
Dokázal to zvládnout ze svého klidného venkovského sídla.
Dům postavený jeho vlastní firmou mu připomínal úspěch firmy.
Anton už dlouho nebyl ve své rodné vesnici.
Po odchodu rodičů neměl chuť navštěvovat dům, kde maminka nepeče koláče a tatínek nevyřezává dřevo.
Anton byl se svou ženou na dovolené v zahraničí.
Na jejich cestovní mapě bylo vyznačeno Turecko, Španělsko, Egypt a Francie.
Ten se však už nechce kochat krajinou jiných lidí.
Starý venkov mu byl dražší.
Nový život mu přinesl potěšení.
Houbaření, rybaření, lov Anton si připadal jako primitivní živnostník.
Splynutí s přírodou mělo pozitivní vliv na jeho duševní stav.
Nádherné východy slunce, domácí zahrady, zpěv ptáků a divoké květiny vytěsnily nepříjemné vzpomínky na manžela.
A tak Antonův osamělý život pokračoval, dokud se v něm neobjevil ocasatý společník.
Muž potkal psa na vesnickém hřbitově, kde se staral o hrob svých rodičů.
"Tohle je Jack, mazlíček Lubiny zesnulé babičky. Když odešla, zůstal úplně sám. Sedí na čerstvém hrbu a kňourá po své paní," vysvětlili sousedé.
"Dobrý den, Jacku. Podej mi tlapku," pohladil Anton zvíře.
A šli spolu domů: osamělý muž a stejný pes se našli.
Sousedé byli překvapeni: "Zkrotil psa. Znamená to, že Anton má dobrou duši. Zvířata to vycítí.
Přišla zima.
Anton spolu s Jackem odklízí sníh z cest.
Zatímco obratně pracoval s lopatou, pes ležel ve sněhu a spokojeně štěkal.
Nový rok se blíží.
Na návštěvu přijede moje dcera s rodinou a dvěma dětmi.
Jack bude dělat společnost vnoučatům a dům bude plný dětského smíchu.
Anton se díval do dálky na zimní slunce v mlze mraků.
Na tváři se mu objevil úsměv.
Nakonec to dopadlo dobře!
Šťastné stáří v rodném domě, příroda, velká rodina a čtyřnohý přítel - co jiného si člověk může ve stáří přát?
Zdroj: vazhnoznat
Dříve jsme psali: Ke svatbě dostali novomanželé od své babičky nejcennější dar na světě: "Příběh o vztazích v nové rodině"
