"Na lavičce seděl smutný muž, smutně jedl koláč, jeho žena se doma hádala a tchyně se k němu řítila na plné obrátky": O čem muž přemýšlel

Někdo jde do nejbližší hospody, někdo do práce.

Existují různé způsoby, jak uniknout z rutiny každodenního života.

Problematika rodinných hádek je otevřená nejen u nás, ale po celém světě.

Vztahy mezi lidmi může narušit každá maličkost a s tím se vyplatí počítat.

Štěpán seděl na lavičce a jedl bramborový koláč.

Nebylo to dobré občerstvení.

Zabalené v papírovém obalu, s česnekem.

Takové jídlo se obvykle prodávalo na nádražích, takže jste se mohli občerstvit a jít si za svým.

Za kvalitu se samozřejmě nikdo nemohl zaručit.

Ale hladovému muži to bylo jedno.

Jednoduše si užíval chuť nekomplikovaného produktu a přemýšlel o svých věcech.

Místní holubi bez mrknutí sledovali každý jeho pohyb, jen aby zjistili, zda se podělí.

Ale Štěpán si jich nevšímal.

Měl hlad, přestože žil se svou milovanou ženou.

Brzy si v davu všiml známé tváře.

Tchýně.

Teď by se zase objevily výčitky a obviňování, že je špatný manžel, špatný pán a vůbec, proč se ženil, když povolání řidiče bylo tak špatně placené?

Musím se sebrat a držet nohama na zemi.

- Ahoj, zetě. Ani jsem tě nepoznala. Budeš bohatý.

- Dobrý den, paní Anno. Děkuji vám za vaše přání.

- Jaká mohou být přání? Proč tu sedíš sám, proč nejsi doma? Nedávno jsem byla v kontaktu se svou dcerou. Provádíte opravy? Výborně.

- Potřebujeme peníze na opravy, paní Anno. Není to snadná záležitost.

- Proč se dusíš koláčem? Žena tě neuživí? Nesmysl, s Nasťou si neustále vyměňujeme recepty. Domácí jídlo – to je nejzdravější.

Muž se jen ušklíbl a něco si zamumlal pod vousy.

Náladu mu opět zkazila standardní situace.

- Ne, drahá tchyně. Vaše dcera ví, jak vařit. A krmí svého manžela nějakým flákům. Tak tady sedím a dojím koláč. Asi jste ji neučila dobře.

Paní Anna byla velmi překvapená.

Svého zetě svým způsobem milovala.

Manželství ale brala dost vážně.

Stejně tak i povinnosti ve vztahu.

Podle její filozofie měl muž dostat bestii a žena ji měla uvařit.

Jednoduché konstatování faktu: pokud někdo selhal, bylo nutné brát tento fakt vážně.

- Jak by to mohlo být, proč mi lžeš, Štěpáne? Pojď, půjdeme domů, uvidíme, jak se máš.

Nedalo se nic dělat.

Koláč se snědl, venku se začalo stmívat a taky byl čas jít domů.

I s hosty.

Pokud se z obyčejné domácí hádky měl vyvinout skandál, tak ano.

Únava na konci roku si opravdu vybírala svou daň a vůbec se o ničem nechtělo hádat.

Za deset minut stáli tchyně a zeť na prahu dvoupokojového bytu panelového domu.

Anastasia otevřela dveře v županu a s roztaženými prsty.

Nechala si udělat nehty.

-Ahoj, mami. Proč jsi tady?

- Ahoj, Nasťa. Náhodou jsem narazila na tvého manžela. A stěžoval si mi na tebe. Prý ho vůbec nekrmíš.

- Štěpáne, jak dlouho můžeš, pojď do domu! Moji matce si stěžoval, no, jak se nestydět.

Kuchyně byla uklizená, dalo by se říci, až sterilní.

Talíře byly na svých místech, naběračka visela obrazně na háku.

Na sporáku stál obrovský hrnec polévky.

Co ještě potřebujete pro rodinné štěstí?

- Co víc chceš, Štěpáne? Tady je polévka, sněz ji a nestěžuj si. A co je tohle, pizza?

- Paní Anno, objednáváme pizzu. Tedy pokud není co jíst. Vyzkoušejte polévku sami.

- Jo, nech mě to zkontrolovat. Je to kyselé! Nasťo, prosím, vysvětli mi, co to je.

- Matko. Začínám být unavená. Co já, kuchař, vždy vařím? Možná si chci odpočinout. A je tu donáška domů. Drž se mimo náš vztah, prosím.

- Dobře, dcero. Mluvím před svým zetěm. Nic neuděláš, zůstaneš doma. Každopádně tvůj manžel nosí domů peníze, platí účty, obléká tě. A nechci ho vidět na lavičce s koláčem v zubech. Nalij mi misku polévky, možná větší.

Anastasia s extrémně překvapeným pohledem tiše naplnila talíř.

Místnost páchla kysele, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. Nebo to prostě neukázal.

- Teď jez.

- Mami, o čem to mluvíš? já nechci!

- Tvůj manžel také ne. A já mu rozumím: Jaký to má smysl chodit do domu, když tě nenakrmí? Za vlastní peníze. Jíst!

Po chvíli polévku nalili do záchodu a Nasťa se na naléhání své matky vydala do obchodu pro potraviny.

Štěpán celou dobu mlčel.

Byl to rozhovor matky a dcery.

- Podívej, Štěpáne. Chápu, že to s ní není jednoduché. Ale zdá se, že jsi nezávislý. Pracuješ a přinášíš peníze do domu. O vše ostatní se stará ona. Pokud se nenaučíš chovat jako muž, tvoje rodina je v prdeli. Udělala jsem vše, co jsem mohla. Můžeš si to vzít odtud.  

V tu chvíli si Štěpán pomyslel: ukazuje se, že jeho tchyně není tak jednoduchá.

Kolik úsilí mu dá, aby se vyrovnal se svou ženou.

Mnoho!

A jeho tchyně se s úkolem vyrovnala téměř okamžitě.

Jak to funguje?

Je to záhada.

Asi jí teď budu muset volat častěji, pro radu.

A blíží se její narozeniny.

Budeme muset koupit nějaký dárek.

Být přáteli s matkou mé ženy, jak se ukázalo, může být velmi užitečné.

Zdroj: takprosto.cc

Dříve jsme psali: "Nechtěli jsme lhát o vztahu, který už neexistuje": Marek Lambora a Andrea Bezděková oznámili rozchod. Proč pár skrýval pravdu

Připomínáme:  "Nedává královně v noci spát": Prosba Alžběty II k princi Williamovi a Kate Middletonové