′′Mám zpoždění v práci. Pojď dál, buď jako doma“: Jak mě pozvala kamarádka na návštěvu a nechala vařit boršč pro cizího člověka

Jako děti dívali jsme se společně na Sailor Moon.

Když jsme začali dospívat, zase jsme společně běhali za kámošem Kirou, který poté začal brát drogy a také vykradl hrací automat.

Jak se to často stává, naše cesty se po škole rozešli.

A potom mi přijde zpráva - ′′pojď, mám kolaudačku, oslavíme".

Jak se ukázalo, kamarádka si koupila 2+1 v nějakém obytném komplexu ale fakt daleko od centra.

Dojela jsem někam uprostřed ničeho, úplně na okraji, sama nevím kam, většinou v těch krajích vůbec nebývám, ale asi jsem tady.

Kamarádka píše: ′′Mám zpoždění v práci. Pojď dál, buď jako doma, hlavně nebuď Geru, spí po práci. Dveře jsou otevřené. Pokud ti néva, hoď zeleninovou směs na boršč do hrnce a kost, slíbila jsem Gere boršč. Ať se zatím vaří".

Dobře, dobře. Jdu dovnitř a slyším, jak chrápe Gera.

Proč ztrácet čas, otevřela jsem lednici, našla jsem v mrazáku nějakou starou kost a zeleninovou směs.

Ale jak z toho uvařit boršč? Ve směsi není ani řepa ani brambory.

Buď Hera všechno sní bez řečí, nebo mě tak kamarádka nutí k vaření boršče.

Vzala jsem brambory z krabice a našla i řepu. Udělala jsem opravdový NORMÁLNÍ boršč.

No jo, přišla jsem pít Baccardi, a musím makat.

Už sedím, odpočívám si a konečně píše kamarádka: ′′Kde jsi?"

Já: ′′Už jsem dávno u tebe. Kdy přijdeš?"

Kamarádka: ′′Jsem doma!"

Jdu ven na chodbu – tam není nikdo jiný než spící Gera.

Očividně jsem se spletla buď bytem nebo patrem, a vůbec nejsem u kamarádky.

Takže hodinu a půl se flákám v úplně cizím bytě. A v místnosti není Gera, ale nějaký jiný borec...

Vypnu sporák a tiše odejdu pod chrápání.

Přišla jsem konečně za kamarádkou. Pili jsme a smáli jsme se.

Ale teď si představte emoce toho muže, když se probudí, a v kuchyni objeví čerstvě uvařený boršč...

Zdroj: Facebook.com

Mohlo by vás také zaujmout: Jak vypadají nejextrémnější hotely na světě, ve kterých byste se určitě báli spát