"Je pravda, že jsem se dozvěděl o šikaně na základní škole. V době, kdy neexistovaly mobilní telefony, takže se nejednalo o virtuální šikanu ani psychické zastrašování, ale šlo o fyzickou šikanu. Hodně mě to zasáhlo, když jsem se stal obětí.”
“Vím, že jsem byl ve čtvrté třídě základní školy, když na mě během dlouhé přestávky vždy čekal žák. Pokaždé jsem měl strach, protože jsem věděl, že mě zastaví nebo mi něco vezme, nebo mi řekne takovou klasickou šikanu jako „máš na sobě mou bundu".
Jednalo se o slovní útok, nevěnoval jsem tomu velkou pozornost, ale pak to bylo horší, jednoho dne na mě zaútočil fyzicky. Dobře si pamatuju, že v té době moji spolužáci to ani nechtěli řešit”.
“Koneckonců, byl to chlapec ze sedmé třídy, byl asi o tři hlavy vyšší než já. Zkušenosti mě přesvědčily, že je třeba řešit jakékoli problémy, a hlavně nepředstírat, že neexistují, “vyjádřil se Brzobohatý.
