Životně důležité útraty byly následující: splácení hypotéky, pojištění, finanční pomoc rodičům, podpora charitativních sbírek, platby za internet a telefon. Kromě toho utrácela za jídlo, hygienické a čisticí prostředky.
Do té doby žena prakticky nic nevařila, ale musela se to naučit.
Přestala navštěvovat kosmetické salóny, kina a bary. Nenakupovala dekorativní kosmetiku ani palivo do auta. Vzdala se také návštěv fitka. Oblečení přestávala nosit jen v případě, že už se roztrhalo.
Několikrát chtěla experiment ukončit, ale vydržela do konce. Za rok se jí podařilo ušetřit zhruba 23 tisíc dolarů, tyto prostředky pak použila na předčasné splacení hypotéky.
Žena uvedla, že za rok přehodnotila svůj vztah k útratám. Bude se snažit utrácet rozumně, ale k experimentu se už nevrátí. Místo toho, aby si užila dovolenou u moře, spala několikrát ve stanu za městem. Místo kina a divadla navštěvovala výstavy, které byly zdarma.
Hned po ukončení experimentu žena pozvala celou svou rodinu a přátelé do baru a zaplatila účet.
