„Do roku 2030 se musíme připravit na to, že budeme muset zavádět čtyřdenní pracovní týden“: Jak Jana Maláčová chce zvýšit produktivitu práce

Podle Jany Maláčové zkracování pracovního týdne v tuto dobu nepřipadá v úvahu, ale pro příští roky jde o jedno z klíčových řešení, jak zvyšovat produktivitu práce a zkracovat pracovní dobu.

Ministryně je přesvědčena, že v České republice jsou v evropském kontextu nízké mzdy, a mělo by se s tím ve spolupráci s ekonomy a sociology něco dělat.

Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky, uvedl, že brzo budeme mít jiný problém, nedostatek pracovní síly, a to kvůli dnešní situaci, když populace stárne, technologický pokrok je průměrný a ostatní civilizační okruhy Česko dohánějí nebo předbíhají.

Češi však patří k nejupracovanějším zemím v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Průměrný Čech odpracuje ročně o 300 hodin více než průměrný Rakušan, a o 400 hodin více než průměrný Němec. Z toho vyplývá, že Češi stráví v práci o padesát pracovních dní více, ale pobírají přitom tak poloviční mzdy.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities, říká, že Češi nejsou líní ani hloupí, ale produktivita jejich práce zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou, tudíž se průmysl soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků., proto jejich ohodnocení je relativně nízké.

Mojmír Hampl, šéf segmentu služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG, zdůrazňuje, že nelze srovnávat produktivitu práce na mikroekonomické úrovni, jelikož mzdovou úroveň ovlivňuje produktivita na makroekonomické úrovni.

Hampl vysvětluje, že čím produktivnější zaměstnance máte, tím víc jim musíte platit, aby například neodešli ke konkurenci, a čím je větší počet produktivnějších zaměstnanců, tím většímu počtu firem porostou mzdy. Takto se pak mzdový růst přelije i k těm prodavačkám v českém supermarketu.

Podle aktuálních údajů Eurostatu, průměrná produktivita práce v České republice je oproti Německu zhruba poloviční, a pohybuje se v rozmezí od méně než 35 do 60 tisíc eur ročně, když v Německu jde o interval od 60 do 90 tisíc eur.

Česko také zaostává za průměrem EU, který činí 66 800 eur.

Cesta k vyšší produktivitě a vyšším mzdám b mohla vest přes technologický pokrok, který je spojený s výzkumem, vývojem, digitalizací a robotizací.

Jana Maláčová však varuje, že digitalizace a robotizace povede k nárůstu počtu nezaměstnaných, jelikož roboti mohou být levnější než pracovník s minimální mzdou.

Hampl obavy Maláčové odmítá, a podle nej jsou tyto obavy zcela iracionální, jelikož robot není substitutem člověka, jen pomáhá a usnadňuje práci, a také zvyšuje produktivitu a blahobyt.

Zdroj: CNN Prima News

Mohlo by vás také zaujmout: MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ARENBERGER ŘEKL, KDE BUDE MOŽNÉ V BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI ZÍSKAT COVIDPAS: „CESTA COVIDPASU JE VŠAK MOŽNÁ POUZE BEZ DISKRIMINACE DLE DRUHU CERTIFIKÁTU,“ ŘÍKÁ ŠÉF PIRÁTŮ BARTOŠ

Mohlo by vás také zaujmout: „Prodloužili jsme ochrannou lhůtu na 180 dnů“: uvedl Petr Arenberger. Jak se to projeví na očkování a jestli se usnadní návštěva hospod