Chytrá miska zlínských vědců: jakou ekobudoucnost budou mít výrobky v Česku

Obal je jedinečný v tom, že si zachovává svůj tvar i při vysokých teplotách a je biologicky rozložitelný.

Vědci o svém "dítěti" laskavě mluví jako o inteligentní misce nebo biomisce. Produkt byl vyvíjen ve spolupráci se společností Blatinie, která dlouhodobě investuje do výzkumu a vývoje různých ekologických obalů.

Chytré polymery

Podle vědkyně Petry Válkové bylo úkolem vytvořit misku vhodnou pro skladování chlazených výrobků, v níž by bylo možné zahřívat jídlo v mikrovlnné troubě.

"Tato miska je vyrobena z biologicky rozložitelného polylaktidu s přidanými přírodními složkami."

Protože nutnou podmínkou byla možnost použití za vysoké teploty, museli vědci změnit přirozenou povahu zdrojového materiálu. O podrobnosti se podělil Vladimír Sedlařík, rektor Univerzity Tomáš Bati ve Zlíně, vedoucí Centra polymerních systémů a projektový manažer.

"Polymer kyseliny mléčné se při rostoucí teplotě deformuje. Jakmile překročíme určitou hranici, polymerní řetězce (můžete si je představit jako špagety v hrnci) začnou být mobilní a plastičtější. My jsme tyto polymerní řetězce donutili k vytvoření speciálních struktur, krystalů, a pevnost materiálu díky tomu vzrostla. Čím je struktura pevnější, tím lepší je odolnost materiálu. Je třeba více energie, aby se vazby mezi řetězci oslabily. Materiál by si tedy teoreticky měl udržet svůj tvar i při rostoucí teplotě."

Ve výrobním procesu museli vědci najednou řešit několik technologických problémů.

"Museli jsme to vymyslet tak, aby míska nejen vydržela při určité teplotě, ale zároveň plnila další požadavky, environmentální (co nejmenší dopad na životní prostředí) a lékařské (zdravotní nezávadnost). Materiál by měl být také vhodný pro použití s potravinářským výrobkem. Používání misek by navíc nemělo firmám komplikovat výrobní proces, to znamená, že by nemělo vyžadovat zavedení nových technologií nebo pořízení vybavení" vysvětlila Petra Válková.

Budoucnost je v bioplastu

Vývojáři ještě nedosáhli cíle. Musí doladit spouspu detailů. Zejména musí vyřešit problém s fólií, která bude jídlo v misce přikrývat. Na druhou stranu neexistuje nic takového jako zcela hotový vynález. Vždy je co zlepšovat.

"Musíme vyřešit design, nesmíme zapomínat na bezpečnost, tj. na bezpečný kontakt misky s jídlem. To vše musí být vyřešeno, otestováno a certifikováno před zahájením výroby" uvedl vedoucí projektu.

Přestože hlavním cílem projektu bylo vytvořit misku pro ohřev jídla v mikrovlnné troubě, lze tento materiál podle vědců použít i pro jiné účely, například pro výrobu kávových šálků nebo kapslí.

Jednou z hlavních výhod vynálezu je jeho schopnost rychle se rozkládat bez negativního dopadu na životní prostředí. Rozklad biomisky v průmyslových podmínkách trvá několik týdnů až několik měsíců, zatímco obyčejná polypropylenová miska se může rozkládat stovky až tisíce let.

"Tento projekt v rámci programu spolupráce mezi průmyslovým a akademickým sektorem podpořila Technologická agentura ČR. Náklady na výzkum tedy částečně pokryly veřejné prostředky" uvedl Vladimír Sedlařík.

Dosud není jasné, jak budou na nové obaly reagovat konkurenti na trhu, protože vědci o svém vynálezu dosud pořádně neinformovali. Náklady na biomisku budou sice o něco vyšší, ale postupně se díky přidávání dalších materiálů k tomu hlavnímu sníží.

"Důležitý je také aspekt, který souvisí s ochranou životního prostředí a legislativní problematikou. Změny v právních předpisech budou mít za cíl omezení používání jednorázových obalů, které nejsou biologicky rozložitelné. Každý, kdo již bude mít v zásobě náš vynález, získá výhodu na trhu" nepochybuje vedoucí projektu.

Inovativní obal vyrobený z polymeru kyseliny mléčné podle vědců vstoupí na trh během dvou let.