Vrhlo se na něj celé hejno psů a ušlechtilé zvíře nevědělo, jak s nimi zacházet. Naštěstí jeden z místních obyvatel vzal velký hůl a začal psovi pomáhat.
Zvládl to, psi jiných lidí odešli ze dvora.
A zmateného psa okamžitě objala dcera spasitele. Z nějakého důvodu mu říkala Dolph a jméno mu velice slušilo. A pes se zakořenil přímo v rodině této dívky.
Vzhledem k tomu, že dítě začalo mluvit a pes se jí líbil, vyplatilo se mu dát šanci.
Chlupatého psa posadili na zadní sedadlo auta a otec a dcera odjeli k veterináři nedaleko od domu.
Zpráva byla skvělá: pes je zdravý, dříve žil doma. Potřebuje zvýšenou výživu a lásku.
Usadil se tedy na chatě majitelů, jeho otec tam chodí téměř každý den. Dolphovi se líbilo nové prostorné nádvoří: jak běhat, tak chránit malou milenku před cizími lidmi, žít a radovat se. A majitel, vášnivý milovník rybaření a půdy, je další radostí. Dolph ho neustále doprovází k jezeru a prosí o rybu.
Jediným problémem je hustá srst psa. By potřeba si pořídit robotický vysavač, aby udržel pořádek. Ale na dvůr ho nepřemístí: pes přece spí u dětské postýlky, citlivě hlídá spánek. Co by mohlo být důležitější?
Zdroj: optim1stka.ru
Dříve jsme psali: "UŽ NEPOTŘEBUJETE ZÁMEK NA DVEŘÍCH": JAK DIVOKÝ A OBROVSKÝ, ALE TAK LASKAVÝ IRSKÝ VLKODAV VYPADÁ
