O takovém životě nesnila, a tak se rozhodla neporušit své plány kvůli dítěti.
Čekali jsme dva roky, než se Tanja vrátí, ale na nic. Potom moje matka soudem zbavila mou sestru jejích rodičovských práv a zařídila, aby byla její vnučka vzata do vazby.
Osmnáct let jsme žili ve třech duších na duši. Když Janě byly tři roky, moje matka a já jsme prodali náš dům a přestěhovali se do jiného města, aby jí zlé jazyky nemohly říct hořkou pravdu. Celou tu dobu mi Jana říkala mami.
Vyrostla obklopená láskou a péčí, opravdu, bez otce. Můj snoubenec, kterého jsme si vzali, mě opustil, když jsem mu řekla, že neopustím Janu. Žádal, abych své dítě nechala matce a porodili jsme své vlastní. Ale neexistují žádné děti jiných lidí. Jak to mohl říct?
Po těch nešťastných vztazích jsem se nikdy nevdala. Měla jsem málo mužů a všechno na ně nemělo čas.
Před dvěma lety mi matka zemřela po těžké nemoci. Dlouho byla nemocná a lékaři nedávali žádné uklidňující předpovědi, a tak učinila dědictví a předem napsala závěť. Moje matka mi odkázala svůj byt. Tanja se neobjevila ani na pohřbu.
Osmnáct let jsem byla Janina matka. Milovala jsem ji a starala se o ni jako o svou dceru. Celý svůj život jsem věnovala Janě a ona mě při první příležitosti opustila.
Jednoho dne se na prahu našeho domu objevila moje starší sestra. Dala Janu dary a řekla jí o mně mnoho lží. Řekla, že jsem jí zakázal vidět moji dceru. A teď, když je Jana dospělá a může si sama vybrat, přišla pro ni její matka.
Jana se samozřejmě zamilovala do všech těchto drahých darů a slibů bezstarostného bohatého života. Rychle dala věci dohromady a odešla s Tanjou. Zůstala jsem v bytě sama.
Naďa Urbánková je v nemocnici. Dcera otevřeně o zdravotním stavu: "Prosím věnujte mojí mamince modlitbu"
"Co s ní ale bude dál, záleží na ní": Komu je podobná dcera Sabiny Laurinové a Pepy Vojtka. Co holka dělá
Nejvíc nekontrolovatelní psi: Čeští psovodi pojmenovali plemena psů, která nelze trénovat
Zaměstnanci útulku natočili obrovskou radost dojatých čtyřnohých přátelů, kteří si sami mohli vybrat vánoční dárek
Zdálo se, že toho dne jsem ztratila smysl života. Nespala jsem, nejedla ani nechodila do práce. Nevěděla jsem, jaký je den nebo číslo. V žádném případě jsem nemohla pochopit, jak mi to Jana mohla udělat.
V práci jsme měli nového ředitele. Byl mladý, roztomilý, veselý. A byl to on, kdo mě znovu přivedl zpět k životu. Jednou vtipně řekl, že mě vyhodí, pokud nebudu souhlasit, že s ním půjdu na rande. Souhlasím. O tři týdny později jsme už spolu žili a o dva měsíce později jsem zjistila, že jsem těhotná.
Když jsem to zjistil, byla jsem šokována. Byla jsem ráda a smutná zároveň. Na jedné straně konečně budu mít své vlastní dítě, které mi nikdo nikdy nevezme. Ale na druhou stranu jsem se bála porodit, protože mi bylo už čtyřicet a nevěděla jsem, jak Sergej na tuto zprávu zareaguje.
Večer jsem se svému milovanému přiznala a on mě podpořil, že porod je naprosto nezbytný. Za pár týdnů mi Sergej vyznal lásku a vzali jsme se.
Víru, že vše bude v pořádku, dodal i gynekolog z ženské kliniky, který řekl, že s mým věkem není nic špatného a že se rodí zdravé děti a ženy starší než já.
O několik dní později jsme právě šli na plánovaný ultrazvuk, když byly dveře zaklepány. Otevřela jsem a uviděl svou sestru Janu a nějakého dalšího chlapce na prahu. Ukázalo se, že toto je Tanin syn, kterého porodila od bohatého muže.
Chlapec potřebuje transplantaci ledviny a Tanja si myslela, že Jana se stane dárcem. Ledviny jí však neseděly, a pak se ukázalo, že třináctiletý Denis není synem toho bohatého gentlemana. Muž, který 13 let vychovává dítě někoho jiného, odvedl ušlechtilou práci.
Sám si našel dárce, zaplatil za operaci a poté vyhodil Tanju a její děti na ulici. Podle předmanželské smlouvy Tanja nic nedostala.
A teď za mnou znovu přišla a požádala mě, abych jí dal polovinu bytu mé matky. Samozřejmě se bytu nedržím, ale po tom, co udělala moje sestra, nemohu udělat nic jiného. Dala jsem je ven ze dveří. Nyní jsou to jejich problémy a nechte je naučit se je řešit samostatně.
Zdroj: superhear.info
