Drobeček, jako by byl půl roku starý, téměř nehybný, se šedým závojem v očích ...Dva dospělí synové, klidný a rozměřený život, práce, manžel, domov, domácnost. Moc chtěla dceru veselou, nezbednou, usměvavou ... Ale mohla by se ta malá holčička stát takovou?

Místo zdravého rozumu v hlavě bušila jedna myšlenka: "Tato dívka je moje dcera. A ona potřebuje pomoc. Naléhavě."

"Slyšela jste mě, rozumíš tomu, že je slepá a hluchá?" "Ano, dobře slyším!" Nela cítila, že ztrácí náladu. Rozhodnutí nebylo snadné a nechtěla nikomu nic dokazovat: " Slyšela jsem všechno a všechno rozuměla. Podepsala jsem dohodu, tato dívka je moje dcera."

"Ani nedrží si hlavu, a to již má 11 měsíců! Kdybyste měsíc počkala, vyřídili bychom průkaz pro zdravotně postižené."

Pak si Nela najednou vybuchla: "Proto nebylo dítě ani jednou během šesti měsíců vyšetřeno! Proto nebyly provedeny žádné analýzy! Čekali jste, až bude oficiálně uznána jako zdravotně postižená, aby sirotčinec za jí zaopatřování získal více peněz?! Rozumím vám správně?"

Vedoucí se tiše otočila a vyšla ven a práskla dveřmi. Nela se nadechla, vydechla. Její dítě není vůbec postižené. Všechno může být napraveno. Všechno bude v pořádku, určitě to bude. Mohou to udělat společně.

Bylo to těžké období. Lékaři, vyšetření, lékaři, změna léčebných protokolů. Aby mohla podstoupit operaci očí, a to se muselo udělat jež dávno, za prvé, musela být úplně zdravá. A na holku v jednom kuse něco lezlo. Manžel nedokázal vydržet napětí a odešel ...

Ale na rozdíl od všech předpovědí „ležící“ dítě za pár měsíců doma začalo sedět, pak začalo lézt po kolenou, stálo u podpory a začalo se pokoušet o první kroky. A když jí kurýr přivezl nové šaty, otřásla se zvukem zvonku a rozplakala se. Otřásla se zvukem! Slyší!

Nela seděla v nemocničním pokoji a hladila statečnou dívku po hlavě až se probudila po operaci, její tvář byla pokryta obvazy. Chirurg se posadil na židli vedle postele a řekl velmi tiše a vážně:

"Prognózy jsou stále nejasné. Hodně času bylo ztraceno, vrozené katarakty musí být napraveny co nejdříve, chápete ... Atrofie zrakového nervu je možná."

Opatrně začal odstraňovat obvazy vrstvu po vrstvě.

Populární zprávy teď

"Když mi zemřela maminka, přijela jsem na chatu. Ale do domu syna jsem se nedostala, snacha mě nepustila, a dcera nakrmila, ale nenechala mě přespat"

Petra Nesvačilová sdílela první fotku svého novorozeného dítěte: Jak se cítí novopečená maminka

"Tolik let spolu, byla tam dcera": Pavol Habera promluvil o své exmanželce a dceři

Nový muž v rodině Terezy Bebarové: Jak zprávu přijal Ivan Kotmel, manžel herečky

Zobrazit více

Nela cítila, jak s každým obratem roste úzkost uvnitř. Co ji čeká? Jaký bude výsledek celého tohoto boje? Co je pod zavázanýma očima?Poslední vrstva tkáně zůstala v rukou lékaře.

Zdálo se, že vzduch zvoní napětím. Dítě několikrát zamrkalo, mžouralo na jasné světlo, ale neplakalo. Pomalu otočilo hlavu doleva a doprava, nesmyslně pohlédlo na lékařovu tvář a otočilo se k Nele. Jednoleté dítě, které se před chvilkou vzpamatovalo z anestézie, dívalo se na ženu přímo do očí a usmívalo se.

Poprvé v životě viděla. Konečně viděla svou matku.

Dříve jsme psali: ZÁZRAK NA SVATBĚ: ŽENA, KTERÁ NEMŮŽE CHODIT, PŘIŠLA K OLTÁŘI PO SVÝCH

Připomínáme: VASILINA SE NARODILA BEZ RUKOU, ALE PŘESTO UMÍ SAMA JÍST, MALOVAT A DOKONCE MÝT NÁDOBÍ