Nečekané náhodné seznámení vyústilo v hluboký a upřímný rozhovor. Dozvěděla jsem se, že se žena vdala zamlada, bylo jí jen něco málo přes dvacet. "Když první manžel po několika letech začal mluvit o velké rodině a dětech, podala jsem žádost o rozvod" řekla mi.
Krátce nato se vdala znovu. Tentokrát se s manželem shodli, že děti nechtějí. Skvěle vydělávali a mohli si dovolit vše, co jim přišlo na mysl. Aktivně cestovali a užívali si života. Teď už je její manžel po smrti. Zůstala sama.
Nakonec jsem se odvážila zeptat, jestli svého rozhodnutí lituje. Má známá upřímně přiznala, že by dětem svůj život věnovat nechtěla a zajistit si vše nutné dokáže i sama. Nespoléhá na pomoc dětí. Pečovatelku a všechny potřeby platí z našetřených peněz. Její slova zněla zcela logicky.
