Když se Nikita vracel domů, všiml si ve vodě několik metrů od mostu starší ženy.
Sedmnáctiletý teenager si rychle uvědomil, že ji musí okamžitě zachránit, protože venku bylo sedmnáct stupňů pod nulou. Jako jediný se vrhl na záchranu. Ostatní lidé stáli na mostě a břehu.
Žena vzpomíná, že ji Nikita zvedl a vynesl z ledové vody. Svému zachránci je nesmírně vděčná.
Toho nešťastného dne se vracela domů a procházela mostem. Místo je to frekventované, sníh nikdo neodklidil, takže to hodně klouzalo. Žena uklouzla a spadla do řeky.
V důsledku pádu si zlomila nohu a nemohla se dostat ven sama. Situaci zhoršil silný proud, kvůli kterému se muži, kteří poblíž rybařili, báli ženě přijít na pomoc.
Nikita uvedl, že když se blížil k mostu, nejprve uviděl dav lidí a potom ženu ve vodě. Běžel podél břehu ke skupině rybářů a vzal si od jednoho z nich vysoké gumové holínky na rybolov. Rychle si je nasadil, došel k ženě a vynesl ji v náruči.
Za záchranu byl oceněn, i když se sám za hrdinu nepovažuje. Přiznal, že se chystá stát policistou, protože od dětství se snažil pomáhat lidem.
