Nikdo nevěděl, jak pomoct tomuto ubohému pejskovi, ale přítomnost dítěte ho změnila k nepoznání

Bál se všeho, lidí, jiných zvířat, dokonce utíkal, když zahlédl větší hmyz. Zaměstnanci útulku si byli jisti, že je jeho chování způsobeno nějakým traumatem z minulosti. Nikdo však nevěděl, co to bylo za trauma a jak pejskovi pomoct. Zaměstnanci vyzkoušeli všechno, ale bez úspěchu. Zdálo se, že je Weezy odsouzen k životu v útulku. Nikdo nechtěl tak zvláštního psa...

Všechny pokusy o adopci skončily neúspěchem. Většina lidí si u pejska hned všimla nevrózního chování a odmítla ho. Jedna rodina si ho dokonce vzala domů, ale na druhý den ho vrátila. Informace o pejskovi, který se všeho bojí, se dostaly i k Sarah Mavro. Žena cestovala dvě stě kilometrů, aby se seznámila se zvláštním zvířetem. Jakmile ho uviděla, věděla, že ho chce adoptovat.

Téhož dne si ho vzala domů. Celou cestu přemýšlela, jak v něm vzbudit důvěru. Věděla, že mu může pomoci, ale zatím nevěděla jak.

Nejprve se začala starat o jeho zdraví. Pejsek podstoupil několik operací na zubech. Pak přišel čas bojovat proti jeho strachu.

Weezy se skutečně bál všeho a všech. Sarah se snažila, aby se cítil v bezpečí, ale pejsek byl stále velmi nejistý.

Boj se strachem trval dlouho, celé tři roky, ale žena tvrdí, že jí něco hodně pomohlo. Weezy byl vždy klidnější v přítomnosti jejího malého synka.

Když byl Evan poblíž, pes se měnil k nepoznání. Tiše ležel vedle něj a dítě se k němu dokonce mohlo tulit.

Děti jsou stejně bezbranné bytosti jako zvířata, proto mezi nimi často vzniká silné pouto. Weezy se změnil k nepoznání. Sarah dnes vůbec nelituje, že tohoto ubohého pejska adoptovala.

Weezy získal milující domov a Evan nového kamaráda. Je třeba přiznat, že jsou velmi sehraným párem!