Když v roce 1993 kolumbijská policie zlikvidovala drogového barona Pavla Escobara, zabavili veškerý jeho majetek, do kterého spadaly velmi neobyčejné objekty: například alej soch, malá letiště, sbírka automobilů nebo soukromá zoologická zahrada.
Velkou část zvířat včetně slonů, nosorožců, žiraf, koní, antilop či poníků odevzdali místním zoologický zahradám. Nicméně analogicky se problém nepodařil vyřešit v případě čtyř hrochů, kteří policii značně odporovali. Bylo rozhodnuto, že hrochy jednoduše vypustí do místní džungle.
Během třiceti let populace hrochů v Kolumbii dosáhla počtu 80 jedinců. Vědci z kalifornské univerzity v San Diegu poprvé představili odborné zhodnocení jejich vlivu na místní ekosystém. Výsledky studie byly zveřejněny v magazínu Ecology.
Vědci strávili dva roky zkoumáním kvality vody a mikrobiomů druhovou rozmanitost hmyzu, korýšů a jiných látek v kolumbijských jezer, které populace hrochů osídlila. Tyto údaje porovnávali s hodnotami z blízkých vodních zdrojů, ve kterých hroši zatím spatření nebyli.
Ekologové klasifikují hrochy jako ekoinženýry. Znamená to, že přemisťují výživové látky ze souše do vody. Během jediného dne každý dospělý hroch spořádá 50-100 kilogramů rostlinstva a v noci poté odpočívají ve vodních zdrojích, kde i vyměšují.
Vědci zjistili, že výkaly hrochů mění chemické složení vody, úroveň kyslíku s uhlíkem a jsou příčinou rozmnožování škodlivých řas a bakterií. Vysvětlují, že další rozmnožování hrochů způsobuje kvetení řas, které se stanou velkou hrozbou oblasti. Autoři práce předpovídají, že se hroši z Kolumbie budou nadále rozmnožovat:
“Pokud bychom měli přírůstek hrochů znázornit grafem, pak uvidíme, že má tendenci růst exponenciálně. Za několik desetiletí jich mohou být tisíce,” sdělil vedoucí autor výzkumu Jonathan Shurin.
Autoři práce poznamenávají, že střet s hrochem může být pro člověka životu nebezpečné, a je těžké je lovit. Nenavrhují konkrétní kroky, jak s nimi při napadení bojovat, ale tvrdí, že problém je rozhodně lehčí řešit při počtu 80 hrochů, než když jich budou tisíce.
Před několika lety kolumbijská vláda rozhodla hrochy odchytávat a vykastrovat, jenže od nápadu rychle upuštěno, jelikož odchycení jednoho hrošího mláděte trvalo příliš dlouhou dobu, bylo příliš náročné a hlavně stálo okolo 25 tisíc dolarů.
