"Mami, děkuji ti za zničený život"

Ve 20 jsem si vzala chlápka, který byl synem matčiny kamarádky. Rodiče byli přesvědčeni, že v budoucnu se určitě stane úspěšným a bohatým.

Pak jsem si myslela, že dělám všechno správně, protože jsem byla poslušné dítě a jen udělala znovu, jak chtěli rodiče. Ano, vzala jsem si muže, který se mi vůbec nelíbil, ale matka a otec ho vybrali pro mě.

Láska však není nejdůležitější věcí v životě, myslela jsem si, že zvyknu. Koneckonců, je dobré, když máte svůj vlastní byt, spoustu peněz, děti půjdou studovat na nejlepších univerzitách v zemi. A nemusím pracovat, teprve teď ...Poprvé po svatbě bylo vše v pořádku, často jsme cestovali do jiných zemí. Dal mi drahé dárky, bydleli jsme v centru města. Celkem byli moji rodiče šťastní.

Po několika letech jsem porodila dítě a později jsme začali přemýšlet o druhém. Bylo dost peněz na to, aby děti nerostly v chudobě, a měly všechno.

Pak jsem ani nepřemýšlel o lásce a nedostatku pocitů. Tehdy jsem si myslela, že pro nás je všechno stejné jako pro všechny. A teprve ve věku 45 let jsem se na život začala dívat jinak. Uvědomila jsem si, že mládí jsem strávila s mužem, který se mi vůbec nelíbí.

Uvědomila jsem si to, až když jsem se po dlouhé přestávce vrátila do práce, protože děti už vyrostly a nepotřebují nepřetržitou pozornost. Tehdy jsem začala komunikovat s ostatními lidmi a zjistila, jak žijí ostatní rodiny.

Právě tyto nové známosti mi způsobily pocity, které jsem předtím nezažila. V tu chvíli jsem se styděla, protože jsem žila se svým manželem, jako se sousedem. Ano, máme děti a solidní bankovní účet, no a co? To v zásadě nic neovlivňuje.

Rozhodla jsem se podělit se o své myšlenky s matkou. A víte, co mi řekla? Že mám bohatého manžela a nejsem v chudobě, takže nemám se na co stěžovat. Prý trpěla celý svůj život, teď je řada na mně. Vidíte, to je osud všech žen. Lepší než bych žila celý život v chudobě, jako i moje děti.

Ztišila jsem se a začal přemýšlet ...Co kdybychom  žili v chudobě? Byli bychom však spolu a všechny problémy jsme řešili bychom společně, je snadněji. Ano, nemohli bychom koupit další hračku pro dítě, ale ukázali bychom mu příklad milující rodiny.

Moje děti nevidí otce vůbec, furt v práci. Přichází domů blíže k půlnoci a nemusí se vůbec vrátit.

Nyní je příliš pozdě na to, aby se něco radikálně změnilo. I kdybych se rozhodla, styděla bych se za své rodiče a děti. Takže musím být trpělivá a žít tak, jak jsem žila předtím.

Mami, jsem ti vděčná za život bez lásky!

Zdroj: smileter.club

Dříve jsme psali: SYN POTÉ, CO VYTVOŘIL RODINU, NÁS POŽÁDAL, ABYCHOM PŘENECHALI MU NÁŠ BYT VÝMĚNOU ZA JEHO PRONAJATÝ

Připomínáme: NATÁČELA MUŽI VE SVÉ POSTELI NA VIDEO: „ZDÁ SE MI, ŽE JE ČAS PŘESTAT, ALE NEMŮŽU"